Top Menu
Menu

Chudoba plodí chudobu

0 Comments

Známe rčení, které je více než pravdivé. Můžeme si nalhávat, můžeme podporovat, můžeme se snažit o zlepšení, ale tvrdá realita je taková, že člověk chudý peněženkou je také chudý duchem, a chudoba bude vždy plodit jen a pouze chudobu, byť existují výjimky, které jsou však ojedinělým světlem v temnotě. Jen ať se ti, kteří si myslí, že z chudoby se dá vyléčit, podívají do Brazílie, Indie nebo klidně vedle na Slovensko či do Maďarska a uvidí, že z chudoby není úniku. Chudoba je jedním ze znaků selhání tržní ekonomiky, kterému se nelze vyhnout. Ani čtyřicet let komunismu nedokázalo smazat tyto majetné rozdíly mezi chudými a bohatými, ono je jen krásně zakrylo – chudá vrstva byla pryč z očí, středobodem byla dělnická třída, horníci a bohatí si hověli na pohodlných židlích komunistické strany.
mřížka s písmeny

Proč nelze léčit chudobu

Člověk, který se narodil v chudobě, totiž zná jenom chudobu, a to se stejně jako jizvy těžko dostává pryč z těla. Jakmile se jednou pořežete natolik, že vám zůstane jizva, ta jizva tam bude až do konce vašich dnů, nezbavíte se jí. Snad štěstím, snad rukou osudu se někdo dokáže vyšplhat, ale valná většina to vzdá. Chudí lidé jsou špatnými ekonomickými subjekty – rozhodují se naprosto iracionálně – jejich ekonomické chování nemá žádného smyslu jiného než utratit co nejvíce peněz. Proto je také spousta lidí chudých, nedokáží totiž odlišit skutečně nutné věci od toho, co je více méně podřadné. Snadněji podléhají reklamám, které útočí právě, protože tito lidé si nedokáží spočítat, že úrok 15 procent není tak úplně super. Největším úskalím chudoby je však lehká politická manipulovatelnost. Proto mělo komunistické hnutí takový úspěch, proto nacistická strana v Německu získala takové ohlasy ve třicátých letech.
nabídka hrstky
Lidé se chtěli mít dobře a chytří lidé jim řekli, že jediná překážka je systém a ti ostatní. Společný nepřítel, kontrarevoluce, zrádci, majetek, inteligence – to jsou slova, která se nehodila ani v jedné etapě takovýchto politických hnutí. A ani demokracie se nedokáže dostatečně efektivně bránit ekonomickým pochodům, které ji podrývají přímo v jejím srdci.