Top Menu
Menu

Nadávat můžeme sami sobě

0 Comments


V minulosti to u nás bylo s volbami prosté. Kdo nechtěl mít malér, musel k volbám jít, pokud nebyl vysloveně na smrtelné posteli, museli jsme volit jednu jedinou nabízející se stranu, a to tu komunistickou, a tak jsme odvolili a pak nadávali na poměry. Mohli jsme nadávat. Protože kdybychom se voleb nezúčastnili, nic bychom nezměnili a jen si nadělali problémy. A že ona strana v mnoha ohledech nejednala v souladu s našimi zájmy, ale naopak proti nim? Co jsme mohli dělat? Nic.

směr demokracie

Dnes je to jiné. Dnes si můžeme vybírat z mnoha nabízejících se politických sil, nabízí se nám spousta různých politických programů, v něčem univerzálních a v něčem individuálních. Což je dobře, protože si můžeme vybrat, co by nám nejlépe vyhovovalo. Jenže je potom zklamáním, když nedošlo k tomu, co jsme si přáli. Protože to naše strana nevyhrála nebo nedokázala či nechtěla splnit to, co nám slibovala. A v takovém případě už můžeme nadávat jenom sami na sebe. Protože jsme si vybrali tak, jak jsme si vybrali. A kdybychom si třeba vybrali jinak, což jsme mohli…

Zkrátka má demokracie své pozitivní i odvrácené stránky. Ale podle mě je jednoznačně dobré, že tu tato je. Protože můžeme aspoň minimálně ovlivňovat svůj osud. Což jsme v socialistické minulosti nemohli. Nebo mohli, ale výhradně k horšímu, kdybychom se vzpouzeli tehdejší moci.

ochrana demokracie

Ale naše demokracie má své zjevné nedostatky. A ty si nesmíme zamlčovat. Tato demokracie totiž dává stejná práva nám všem. I moudrým lidem, i hlupákům, i zodpovědným lidem, i těm, kdo myslí jenom na přítomnost bez ohledu na to, co to přinese v budoucnu. A proto bychom neměli my moudří lidé nikdy rezignovat. Měli bychom se vždy snažit prosazovat to, co je správné. Protože budeme-li jenom ustupovat šílencům, skončí to špatně. Možná i něčím daleko horším, než byla naše totalitní minulost.